Na tisíc zámků
dvanáctkrát v roce
zavírá dveře
slz jako v potoce
Chrání nestvůru
strašně běsnící
v kterou se mění
syn při měsíci
Jediný zámek
nezavřel se dobře
syn utíká ven
rozšířit dál hoře
Tajemství matka
chrání pečlivě
nevydá syna
po jediné chybě
Ráno se vrací
syn už v lidském šatu
sám sebe zavřel
čeká na odplatu
Sám si rve vlasy
na mříž provaz váže
příští úplněk
se pravda ukáže
Měsíc dorůstá
zas přibývá šera
dneškem se synem
vlkem je i dcera