Úplněk

Na tisíc zámků
dvanáctkrát v roce
zavírá dveře
slz jako v potoce

Chrání nestvůru
strašně běsnící
v kterou se mění
syn při měsíci

Jediný zámek
nezavřel se dobře
syn utíká ven
rozšířit dál hoře

Tajemství matka
chrání pečlivě
nevydá syna
po jediné chybě

Ráno se vrací
syn už v lidském šatu
sám sebe zavřel
čeká na odplatu

Sám si rve vlasy
na mříž provaz váže
příští úplněk
se pravda ukáže

Měsíc dorůstá
zas přibývá šera
dneškem se synem
vlkem je i dcera